kočičí

Když jsem se dnes procházela naší firmou, zabrousila jsem i na zadní dvůr kde chováme ,,firemní kočky”. Minulý podzim se tu jedna těhule kočka objevila a od té doby se o ni a její 4 koťátka které se jí narodily, všichni starají. Jídlo od oběda jim nosí uklízeč co je tu dopoledne, odpoledne je zase krmí skladníci tím, co zůstalo od večeře. Sem tam někdo z výroby donese litr čerstvého mléka a to pak mají největší radost a úplně se v něm v provizorním plastovém tácku cáchtají jako kdyby to byla ta největší švanda na světě :-).
Když se tyto koťátka narodily, byly hodně podviživené, srst byla špatná a měly zanícené očička. Jedna dobrá duše je vždycky sebrala do první bedny co byla poblíž, naložila do auta a v pracovní době pelášila koťátka ošetřit k veterináři. Ten jak je viděl tak se mu jich tak zželelo, že za mastičky, kapičky ani očkování nic nechtěl.
Dnes když jsem přišla na dvůr, uvědomila jsem si, jaké ty potřeštěné kočky měly štěstí. Lítaly si tam mezi paletama, občas přijel nějaký řidič se zbožím a tak se nechaly pořádně pomazlit dokud si sklad nepřevzal zboží.., noa celkově vypadaly úžasně spokojeně…hebký a hustý kožíšek, plné bříško a odhodlaný pohled překonat všechny překážky, co jim ještě kočičí život přichystá :)

A z takových věcí já mám v tomhle životě radost :)

Gralińka